24. 11. 2006

25. listopadu 2006 v 12:10 |  Písmenka
Řekl jsem si, že tě budu hodinu poslouchat.
A pozoroval jsem, jak se nahá svlékáš do večerní róby operní divy. Šelmy od přírody divoké a spoutané pouze růžovými pouty sadistovy něhy a lásky k jeho holy.
Svátost nedělního výprasku narušuje jen praskání hořících kostí v krbových kamnech z vydlabané tykve svůdně nadzvedávající sukni do výše konečků vlasů. Obrazy lidí uvězněných v tom ohni a žáru svůdnosti podlitin tvořících na těle pythagorovy obrazce a Modrého mauricia. Toho, jenž zdobí naší korespondenci vesele brutálních e-mailů.
Říkal jsem si, že tě budu hodinu poslouchat. Říkaš něco?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama