Karel Teige - O humoru, clownech a dadaistech

19. ledna 2007 v 15:01 |  Litera
Knížka je rozdělená do dovu částí:
Svět, který se směje. Studie o humoru, jeho vývoji, vztahu s poesií. Teige tady vyjadřuje svůj názor na stav současného humoru. Uvádí tu ale i hesla typu: "Z kapitalistického bordelu nás vyvede jenom humor". To že byl Teige levičák, to sem věděl. Omlouvá ho ale snad jenom fakt, že zemřel relativně v čas (roku 1951) a že ve třicátých letech přestal podporovat komunistickou stranu. A pak také fakt, že v té době byl komunismus proklamaván snad ve všech uměleckých formách. Ale vratím se ke knížce. Srovává a představuje zde taková jména jako Chaplin, Grock, Burian a brí Fratellini. Dál jsou zde ukázky dobových anekdot, výstřižků z novin, či úryvek ze Strážné věže, prý nejhumornějšího časopisu vůbec.
Svět, který voní je literární studií. Mapuje vývoj avantgardní, nebo lépe řečeno, neoficiální poesie od romantisku (Lautréamont a jeho Maldorór) přes symbolismus, modernismus, kubofuturismu, dadaismus(Tzara) až k surrealistické revoluci André Bretona (Soupaulta vynechává). Tahle část knížky pro mě měla větší význam, než první, jednam mě uvedla do problému, který mě zajímal, představila nové autory, ale hlavně je skvělým historickým obrazem, takže člověk zde vidí tvůrčí podmínky. I zde si však Teige neodpustil pár poušťouchnutí. Přednost dává umění proletariátu, neboť jen v něm je budoucnost a dadaismus byl poslední křečí kapitalismu. To ovšem není pouze jeho, ale názor celé surrealistické skupiny, jejíž vznik zde také popisuje.
Závěrem snad, že jestli budete číst, čtěte pozorně, v klidu a vemte si německý a fancouzský slovník. Teige citace nepřekládá.
Opravil jsem chyby, především velkou hrubku v datu úmrtí - původně jsem uvedl 1947, což je opravdu velká chyba, díky Mikeovi)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mike Mike | E-mail | 16. listopadu 2007 v 15:51 | Reagovat

Negramote!!!! Karel Teige zemřel v roce 1951 jako oběť komunistických perzekucí. Podle mě ho omlouvá jiný fakt. Že komunismus byl tenkrát něco nového, byla to naděje po hrůzách první světové války. Již v roce 1929 si uvědomil, že realita komunismu je zcela odlišná a nebyl sám. Já sám nejsem levičák, ale je třeba vidět věci v širších souvislostech a nevinášet takové soudy. Jestli chcete odsuzovat, prostudujte si Nezvalův život...

2 Pasik4a Pasik4a | 16. listopadu 2007 v 16:00 | Reagovat

Uynavam tve rozhorceni, sem vul, ze sem si neskontroloval starsi clanek, tedka uy to vim, jeho zivot sem si poradne projel az nedavno.

Neodsoudil sem ho, pro jeho levicactvi, to pozdni. Pouze za onu "zaslepenost", na kterou tedka taky koukam jinak.

Nycmene, komunismu odsuzuju porad, je to sice zajimavej pokus, ale proste nevysel.

(clanek tu necham, at vidim, jaky delam chyby)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama