Oko nad Prahou

8. dubna 2007 v 18:12 |  Exposure
Výstava týkající se soutěže o budovu Národní knihovny na které jsou zveřejněny veškeré návrhy. Zavěšené panely stručně představují jednotlivé projekty, vždy tak jak si to jejich tvůrci přáli. Panely byly totiž převzaty ze soutěže.
Když se začnete víc zaobírat jednotlivými stavbami, povšimnete si, že většina z nich je projektována ve stylu nudných, skleněno-železobetonových administrativních budov, které už tak v převeliké míře obepínají Prahu a jiná města. Prakticky neinvenční a nudné krabice. Malou vyjímku tvoří projekt od Heleny Casanovove, jakási prosklená krychle, jejíž fasády se zevnitř dotýkají rampy eskalátorů. Návrh od Reiholda Andrise mi připomínal modernizovaný Veletržní palác, který napodoboval především v horizontálním členění fasády a umístěním atrií.
Další nepsanou kategorií by mohly být stavby "organického" designu. Nebo stavby používající ve větší míře živých materiálů. Jako například projekt Jeana Mare Beffrea, který vypadal jako zarostlý kopec s vodopádem (železným), nebo návrh Frigerio design group.
Zajímavými návrhy byly také vesmírné knihovny Jana Kupky a Hyunjoon Yoo architekts. Kupkova knihovna vypadala z venku jako vesmírná loď, která šťastně přistála na Letenské pláni. Druhý zmíněný ateliér udělal naopak "galaktický" interiér, velice nápadité, jakoby tekuté formy podbírající jednotlivá podlaží rampy apod. Ovšem zvenku opět krabice.
Dalšími zajímavými návrhy byla opravdu monumentální a technicky velice náročná budova Cyrila Talona a barevná ležatá "roura" ve tvaru U od Ronna Gate. U obou projektů by podle mě docházelo k technickým problémům, v obou případech s mobilitou knih a v prvním zřejmě i se statikou a "narušením" panoramatu. Nicméně obě originální řešení.
Další stavba připomínala konstrukcí své fasády fotbalový stadion, navazovala tedy krásně do okolí, nebyla pěstí na oko, ale obávám se, že letenský stadion je něco tak odporného, že by nikdo nechtěl mít dva vedle sebe.
Architektonicky nejzajímavějšm návrhem byl dle mého názoru ten od Finsterwalder architekten připomínající dětskou skládačku ledabyle rozhozenou po pláni. Působilo to hravě, novátorsky, invenčně, ale bohužel technicky náročně.
Závěr bych věnoval stavbám ve tvaru pyramidy, ty se do druhého kola dostaly hned tři (z celkových sedmi projektů). Toto řešení je jasně technicky nejlepší. Jak pro samotnou stavbu, tak pro mobilitu knih, jak dokládá vítězný návrh Jana Kaplického. Spolu s ním se tedy do druhého kola dostali ještě pyramidy od Mony Morbach a Dagmar Rychter. V prvním případě krystal vyvěrající z Letné s prosklenou mnohačetně prolámanou špicí by byl jistě poutavý hlavně v noci. Zatímco projekt od druhé jmenované architektky byl pro změnu "organického" ražení, přirozeně vyrůstal z povrchu.
Nakonec to vypadá, že návrh studia Future systems byl opravdu nejlepší, a to kombinací funkčnosti, designově preciznosti a jména ateliéru. Konečně do Prahy dorazí nová, invenčí a zajímavá architektura.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama