2. 8. 2007

3. srpna 2007 v 10:33 |  Písmenka
Výhled z Jižních zahrad je skvostný. Přejlédnete jediným pohledem prakticky celé město. Vidíte i to, jak se mezi špičkami střech a oblouky mraků odehrává každodení symphonie jeřábů.Nejsme v Berlíně a proto je nutné počítat s komorností koncertu.
Ostatně, kromě jeřábů, které spšíš připomínají dirigenty a doplňují tak onu hudbu o visuální zážitek, jsou k slyšení krásně prokreslené spodky. Lehce šelestící, místy brutálně burácející. Průjezdy aut. Ve středních polohách jemně doléhá skřípot a cinkot tramvají. A pak zvuky neopakovatelné. Chůze. Po štěrku, tráve, dlažbě či betonu. Každý chodec muzikant je originálem. Jednoduchý rytmus. Krok co krok. Tón co tón.
Příroda zůstává zahanbena. Ptáci nepějí, stromy nešelestí. Klid. Jenom jemný mechanismus města je vchodu a svým pravidelným tempem, nádechy a výdechy ukrajuje čas.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama