Omalovánky

25. března 2009 v 20:26 |  Fabbricazione
Omalovánky jsou omalovánky, něco předtištěné, předem dané a je třeba to doplnit, vymalovat barvami, ale nikde není řečeno jak. Je to jistá předurčenost, dané pravidlo, tak to prostě je. A já jsem ten, kdo dělá ty tlusté černé čáry. Chci vzít plátno, tak 20x30 cm, to nejvíc odpovídá omalovánkovému formátu, umístit na něj přes šablonu namalovaný obraz a dát to někomu na omalování. Bez pravidel, prostě jen řeknu, že je to omalovánka, ať ji udělají jak chtěj. Myslím, že jich udělám tak 6.

"Je dobré to dát známým umělcům? Hlavně těm co mají charakteristický rukopis?
Co to dát dětem do školky? Jaký ale v tom případě vybrat motiv?
Co to dát svým kamarádům?
Jaký vybrat motiv? Co udělat nějaký klasický obraz, notoricky známý, těžce ho degenerovat do linky? Co vzít nějaký pro mě typický prvek a ještě ho více zjednodušit? Co se zeptat každého zúčastněného po jeho oblíbeném malíři a obrazu a nechat je ho omalovat? Co vytvořit nějaký jednoduchý mustr, úplně vážně a ten pak rozdat?
K poslední variantě, dát svůj obraz mě táhne snad všechno. Tenhle víkend sem maloval, klasicky svým stylem, udělal sem šablonu a pak mě napadlo to dát Lence, ať mi to namaluje. Byl to hrozně zvláštní pocit, když ti někdo maluje tvůj obraz. Takový… Já nejsem pánem situace, procesu tvorby mého vlastního obrazu, je něco špatně? Nebo mi stačí ta možnost, že sem ji vymezil její intervenci mojí šablonou, co kdyby ji napadlo malovat jinak, mimo šablonu? Co kdyby... Zkazí mi ho? Udělá do něj něco lepšího? Dá mu další rozměr? Tohle všechno ve mě pořád vře, je to hrozně zvláštní, nevím co bych dělal, kdyby mi ten obraz maloval ne tak blízký člověk jako ona. To je jeden aspekt výběru motivu.
Druhý je podivný. Když udělám universální motiv pro všechny, bude to pořád stejně osobní? Bude ten člověk omalovávat pořád můj osobní obraz? Nebo x-tou kopii toho dalšího? Byl sem zvyklý dávat ty šablony vždycky do jiných situací, vždy jen jednou, ale teďka se to změní. Nezničím tím něco? Mám to riskovat?" (z dopisu)




Udělal jsem šablonu z motivu, který mám rád. Udělal jsem ji přesně svým styl. Čáry jsem ale nedokončil, nechal jsem je otevřené a tím otevřel i jinak vymezenou plochu pro barvu. Šablonu jsem šestkrát reprodukoval na plátno. Plátna jsem rozdal šesti lidem, kteří mě nejvíce ovlivnili v mém malířství. Měli volnou ruku, zadání bylo omalovánky. Pod toto téma jsem ukryl otázku, která mě velmi zajímá. Jak lze přímo či nepřímo ovlivnit rukopis člověka. Oni mě ovlivňují, ale dosud to nevěděli a já jim jejich ovlivnění chci vrátit. Nemohu však jinak než násilně. Podsunuji svůj motiv svým stylem se svým banálním zadáním.
Motiv, akryl na plátně 30x20cm

Michal Kuzemenský Robot čtoucí knihu, háček a název 30x20cm
Lenka Šedová, tempera na plátně, 30x20cm
Jana Turecká, olej na plátně, 30x20cm
Jan Šerých, fix na plátně, 30x20cm
Evžen Šimera, akryl na plátně, 30x20cm

Tomáš Vaněk, razítková barva a polyurex na plátně, 30x20cm

Děkuji zůčastněným za spolupráci a zároveň se omoouvám za řazení, ale nějak sem to k sobě dát musel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 # michal # michal | Web | 29. března 2009 v 21:17 | Reagovat

Myslim, že moje technika se nejmenuje akryl na plátně, ale "háček a název".

2 Pasik4a Pasik4a | 30. března 2009 v 9:20 | Reagovat

Opravim, ostatne, v posledni tisteny verzi sem odstranil jmena a popisky u jednotlivejch omalovanek, jen ty  a Vanek ste tam podepsany, vypada to sakra divne

3 Bobsh Bobsh | 1. dubna 2009 v 12:47 | Reagovat

super nápad

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama